Opatrovnická rada

K vyšší ochraně práv a zájmů zastoupeného, kterému byl ustanoven opatrovník, zavádí nový občanský zákoník možnost ustanovení opatrovnické rady. Jde o skupinu osob z nejbližšího okolí zastoupeného, která má doplnit a vyvážit činnost opatrovníka. Zprůhledňuje činnost opatrovníka, umožňuje kontrolu jeho činnosti a poskytuje platformu, aby se při zastupování člověka uplatnil pohled většího počtu lidí. To umožňuje jednak lépe zohlednit různé zájmy zastoupeného, jednak předejít případné manipulaci, pro niž je vytvořen značný prostor, pokud člověka zastupuje jediná osoba s komplexními pravomocemi. Funkce a význam opatrovnické rady se projeví zejména při opatrovnictví člověka s komplexními potřebami (to znamená s těžším, kombinovaným postižením, nekomunikujícím běžným způsobem apod.).

Složení opatrovnické rady

Zákonodárce předpokládá, že členy rady budou pouze takové osoby, které o opatrovance osvědčí dlouhodobý a vážný zájem a schopnost jej projevovat i do budoucna, a zároveň jejich zájmy nebudou odporovat zájmům opatrovance. Mimo fyzických osob bude moci být členem i tzv. právnická osoba – kvalifikovaná, tedy právnická osoba, jejíž hlavní činnost spočívá v péči o osoby se zdravotním postižením a ochraně jejích zájmů, a která zároveň působí v ČR nepřetržitě alespoň tři roky a je s opatrovancem v pravidelném spojení alespoň tři měsíce.

Rada musí mít minimálně tři členy1, avšak pokud je zde nezájem dalších osob, nebo i z jiných důvodů, může soud na návrh osob, které mohou svolat opatrovnickou radu (viz níže), rozhodnout, že působnost rady bude vykonávat pouze jedna osoba a zároveň rozhodne o jejím jmenování. To může být praktické pro mnoho lidí s postižením, kteří nemají ve svém okolí tolik osob vhodných k vykonávání funkce člena rady. Pokud by nebyla ani jedna jediná osoba, bude kontrolní funkci rady nadále vykonávat soud. 2

Členství je na dobu neurčitou, ale člen může ze své funkce odstoupit.3 Členství může ukončit i soud, který člena odvolá v případě, že závažně či opakovaně poruší své povinnosti, nebo ztratí o opatrovance zájem nebo se jeho zájmy ocitnou opakovaně v rozporu se zájmy opatrovance.4 Pro volbu nového člena za odcházejícího se přiměřeně použijí pravidla pro volbu opatrovnické rady.

Vznik opatrovnické rady

Opatrovnická rada může vzniknout, pokud je člověku ustanoven opatrovník. Vznik opatrovnické rady není založen na jediném úkonu, například žádosti, ale sestává se z mnoha kroků, které opatrovnický soud monitoruje, a v případě, že proces neprobíhá zákonně, do něj zasahuje. Vzhledem k tomu, že celý proces má množství pravidel, bude zde pro lepší srozumitelnost popsán v hlavních bodech.

  • Žádost o ustavení opatrovnické rady

O ustavení opatrovnické rady může požádat opatrovanec nebo osoba opatrovanci blízká. Tato žádost se doručuje opatrovníkovi, ale je vhodné ji zaslat v kopii i opatrovnickému soudu, aby případně mohl monitorovat proces vzniku rady. Pro žádost není výslovně stanovena písemná forma, a proto by měl opatrovník brát v potaz i ústní žádost opatrovance o ustavení rady.

  • Svolání ustavující schůze

Do 30 dnů od obdržení žádosti svolá opatrovník schůzi, na kterou pozve opatrovance a všechny blízké osoby, které jsou mu známy. Schůze se může zúčastnit kdokoli z přátel opatrovance, a to i pokud nebyl pozván.5 Je samozřejmé, že opatrovník musí co nejdříve informovat všechny osoby, kdy a kde se schůze bude konat, zákon však nestanoví, kolik dní předem se tak musí stát. Reálně může proběhnout setkání ustavující schůze například v salonku místní restaurace, v domácnosti opatrovance nebo třeba ve společenské místnosti pobytové služby. Místo setkání by mělo být takové, aby opatrovanec i ostatní účastníci mohli plně a bezpečně projevovat svá přání a potřeby. Schůze může být svolána i soudem.

  • Konání ustavující schůze a volba členů opatrovnické rady

Pokud je schůze řádně svolaná, může začít jednání o budoucí opatrovnické radě. Na ní by měl opatrovník všechny obeznámit, proč se vlastně rada volí a jaká je její funkce, účel a cíl. Opatrovnická rada může být zvolena, zúčastní-li se schůze alespoň pět osob, vyjma opatrovníka. Osoby přítomné na schůzi zvolí členy opatrovnické rady, případně i jejich náhradníky, většinou hlasů. Zákon dává i důraz na to, aby složení hlasujících bylo rovnoměrné (tedy je-li to možné, například ne pouze příbuzní z manželčiny strany).6 Je přitom třeba zvolit minimálně tři členy. Pokud by se takový počet osob nenašel, je třeba o tom informovat soud. Ten by opětovně svolal schůzi.7

Pokud se vše daří a nová rada je zvolena, posílá se zápis o volbě členů soudu.8 Tím je rada ustavena. Není třeba žádného rozhodnutí soudu. O volbě členů opatrovnické rady a náhradníků vyhotoví zápis zapisovatel, kterého určí přítomní. K zápisu musí být připojeny případné protesty podané v písemné formě.

Soud volbu členů opatrovnické rady neschvaluje, může však prohlásit volbu za neplatnou, došlo-li při ní k porušení zákona takovým způsobem, že v důsledku toho hrozí opatrovanci újma. V takovém případě soud bez zbytečného odkladu nařídí volbu toho člena opatrovnické rady nebo náhradníka, jehož volbu prohlásil za neplatnou.

Činnost opatrovnické rady

Opatrovnická rada na svém pravidelném zasedání projedná zprávu opatrovníka o jeho činnosti v záležitostech opatrovance, vyjadřuje se k soupisu jmění opatrovance a k vyúčtování jeho správy i k vyúčtování případné odměny opatrovníka za správu jmění. Opatrovnická rada může podat návrh soudu na změnu výše odměny opatrovníka za správu jmění opatrovance, návrh na zrušení opatrovnictví, nebo na odvolání opatrovníka a jeho nahrazení jinou osobou.

Mimořádné zasedání rady se bude konat zejména v případě, že bude třeba rozhodnout o souhlasu s neběžným právním jednáním opatrovníka, tedy s jednáním, ke kterému je třeba souhlasu opatrovnické rady.9

Opatrovnická rada zasedá nejméně jednou za rok a přizve na zasedání opatrovance i opatrovníka. Opatrovnická rada je schopna se usnášet za přítomnosti většiny členů, pokud má však jen tři členy, vyžaduje se přítomnost všech. Rozhodnutí přijímá opatrovnická rada většinou hlasů přítomných členů. O schůzi se pořizuje zápis, který se doručuje opatrovníkovi a soudu.

  • Nesouhlas s rozhodnutím opatrovnické rady

Člen opatrovnické rady, který pro její rozhodnutí nehlasoval, opatrovník nebo opatrovanec může do patnácti dnů od přijetí rozhodnutí (nikoli od doručení zápisu o hlasování) navrhnout soudu, aby rozhodnutí opatrovnické rady zrušil a nahradil je svým rozhodnutím. Dokud soud nerozhodne, nenabude rozhodnutí opatrovnické rady právní účinky.10

Proti případnému rozhodnutí soudu by bylo možné podat odvolání, případně využít dalších opravných prostředků. Proto je vhodné, aby zápisy z rad byly doručovány elektronickou poštou či jiným vhodným způsobem než jen využitím poštovních služeb. Platí také, že právo navrhovat zrušení rozhodnutí má i tzv. pečující právnická osoba – kvalifikovaná11 (viz výše informace o tom, kdo může být členem rady).

Omezení opatrovníka opatrovnickou radou

Opatrovník ze zákona nesmí bez souhlasu opatrovnické rady rozhodnout o některých důležitých věcech. Výčet těchto jednání je obsažen v kapitole 5.1 Schvalování opatrovnickou radou (odkaz).

Zánik opatrovnické rady

Opatrovnická rada zaniká primárně se zrušením opatrovnictví osoby, neboť u dalších institutů, alternativ k omezení svéprávnosti s ní zákon nepočítá (ačkoli to nevylučuje situaci, kdy by například neformální skupina osob měla právo na základě smlouvy a případně plné moci nahlížet do dokumentů zástupce z členů domácnosti a měla právo se vyjadřovat k

záležitostem významným pro život zastoupeného). Dalším důvodem zániku by mohla být situace, kdy by klesl počet osob v radě na dvě a již by se nepodařilo zvolit žádného dalšího člena. Platí to i pro situaci, kdy by již funkci opatrovnické rady plnila osoba pouze jedna, a ta by členem být přestala a nebylo by ji možné nahradit jinou. Rada zaniká i smrtí opatrovance, nikoli ovšem smrtí opatrovníka (v druhém případě by se čekalo na jmenování nového).