ZÁKON O ZVLÁŠTNÍCH ŘÍZENÍCH SOUDNÍCH

V rámci rekodifikace soukromého práva došlo i ke změně řízení o svéprávnosti. Nejedná se jen o terminologické změny (př. svéprávnost), ale o rozšíření úpravy v řízení před soudem (př. podrobněji stanovený průběh řízení). Řízení o omezení svéprávnosti se ke dni 1. 1. 2014 se řídí dle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ZZŘS“). Nadále se podpůrně použije zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „OSŘ“).

Dříve do dne 31. 12. 2013
OSŘ

Nově ode dne 1. 1. 2014
OSŘ
ZZŘS – upravuje některé vyjmenované druhy řízení uvedené v § 2 ZZŘS, podpůrně se použije OSŘ

Soud rozhoduje o splnění podmínek v předběžném prohlášení, která sepíše osoba předpokládající vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, že nebude schopná za nějakou dobu sama právně jednat, př. podepisovat smlouvy. Tato osoba si může již předem stanovit, aby její věci byly spravovány určitým způsobem nebo aby ji zastupovala určitá osoba. Soud také zkoumá změny nebo zrušení takového prohlášení.

Řízení o ustanovení podpůrce na základě smlouvy o nápomoci se zahajuje jen na návrh podporovaného (osoby, která potřebuje pomoc při rozhodování) nebo podpůrce (osoby, která bude poskytovat podporovanému informace a potřebné údaje). K návrhu je nutné připojit písemnou smlouvu o nápomoci podepsanou podpůrcem a podporovaným. Pokud není smlouva uzavřena v písemné formě, musí být její podstatný obsah uveden v návrhu o schválení smlouvy o nápomoci.

Při řízení o schválení smlouvy o zastoupení členem domácnosti se nařizuje jednání jen tehdy, pokud to navrhne účastník řízení (jedna ze strany smlouvy) nebo soud uzná, že nařízení jednání je nezbytné. Zkoumá se, zda osoby spolu žijí ve stejné domácnosti po dobu nejméně 3 let a také, zda zastoupený souhlasí se zastupováním. Pokud projeví přání o nesouhlasu, smlouva o zastoupení členem domácnosti nevznikne.

ŘÍZENÍ O SVÉPRÁVNOSTI

Jaký soud bude rozhodovat? 

O řízení rozhoduje okresní soud v místě bydliště posuzovaného (osoby, u které má být v řízení rozhodnuto o omezení svéprávnosti či o jejím neomezení). Odvolání proti rozhodnutí okresního soudu rozhoduje krajský soud.

Seznam okresních a krajských soudů.

Průběh řízení před soudem 

1. PODÁNÍ NÁVRHU

Řízení se zahájí podáním návrhu na zahájení řízení o omezení nebo vrácení svéprávnosti.

Kdo může podat návrh na zahájení řízení o omezení či navrácení svéprávnosti?
Zákon nikoho neomezuje v podání návrhu na zahájení řízení o omezení nebo vrácení svéprávnosti. Návrh může podat zdravotní ústav nebo správní orgán. Avšak soud může vyzvat, aby byla přiložena k návrhu lékařská zpráva o duševním zdraví posuzovaného. Ne všechny osoby mohou získat lékařskou zprávu. Správní orgán nebo zdravotní ústav nemusejí dokládat lékařskou zprávu. Pokud lékařská zpráva o duševním zdraví posuzovaného není doložena ve lhůtě stanovené soudem, soud řízení zastaví.

Návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí o omezení svéprávnosti může podat i osoba, které byla svéprávnost omezena nebo byla dříve znavena způsobilosti k právním úkonům. Pokud soud tento návrh zamítne, může zároveň rozhodnout, že po určitou dobu nemůže podat znovu návrh. Tato doba nesmí přesáhnout 6 měsíců.

Co musí návrh obsahovat?
1. Skutkové a právní důvody považované navrhovatelem za důvodné.
2.
(3.)

Další náležitosti návrhu 
Samozřejmě platí, že musí mít náležitosti podání, jak ukládá zákon:

  • Určení soudu – jedná se o okresní soud (př. Okresní soud v Břeclavi, Národních hrdinů 17/11, 690 24 Břeclav)
  • Kdo návrh činí – návrh musí obsahovat identifikaci osoby podávající podání na soud (jméno, datum narození, bydliště)
  • Které věci se týká – jedná se o návrh o omezení svéprávnosti, popř. o navrácení svéprávnosti, případně návrh na schválení smlouvy o zastoupení čl.dom, o schválení smlouvy o nápomoci….
  • Co sleduje – omezení svéprávnosti osoby XY
  • Podpis osoby, která činí návrh
  • Datum, kdy byl sepsán návrh

 

2. USTANOVENÍ PROCESNÍHO OPATROVNÍKA

Posuzovanému (osoba, o jejíž svéprávnosti se jedná) je jmenován procesní opatrovník, avšak zároveň má posuzovaný právo zvolit si zmocněnce i bez souhlasu procesního opatrovníka. Tento procesní opatrovník má jiné postavení než opatrovník, který fakticky bude zastupovat opatrovance v oblasti, ve které není opatrovanec schopen činit právní jednání.
Procesní opatrovník je ustanoven pouze pro řízení u soudu a dbá, aby u posuzovaného nebyly porušeny jeho práva. Může nastat situace, kdy má posuzovaný zmocněnce a ustanoveného opatrovníka. Rozpory mezi jednáním zmocněnce a opatrovníka řeší soud. Na rozdíl od předchozí právní úpravy musí soud učinit i jiná vhodná opatření, aby se posuzovaný mohl vhodnou formou seznámit s obsahem rozhodnutí a měl tuto formu k dispozici.
Osoby s postižením má právo si vždy zvolit vhdnnou osobu pro zastrupování v řízení – může to být kdokoli. Kdo je svéprávný. Jají opatrovník (stýálý,hmotněprávní) nemůže posuzované osobě v její volbě zamezit.
Osoba dokonce může mít jak opatrovníka pro říízení, tak i zmocněnce. Oba mohou být prívníci, advokáti, ale také nemusí.

3. JEDNÁNÍ

Důkazy

Během řízení soud vyslechne posuzovaného, znalce, popř. i ošetřujícího lékaře, jeho opatrovníka a dle potřeby provede další vhodné důkazy. Soud ale může upustit od výslechu posuzovaného, jestliže výslech není možné provést nebo by byl proveden na úkor zdravotního stavu posuzovaného. Zároveň však soud musí takovou osobu alespoň zhlédnout.

Na návrh znalce může být posuzovaný umístěn ve zdravotním ústavu po dobu nejvýše 4 týdnů za účelem vyšetření jeho zdravotního stavu za podmínky, že daného vyšetření nelze dosáhnout jiným způsobem. Tento návrh musí být schválen soudem.

Př. bude se jednat o situace, kdy se posuzovaný nebude moci dostavit k soudu, když bude umístěný v nemocnici kvůli své nemoci.

Soud primárně vyvíjí úsilí, aby vyslechl názor posuzovaného za využití takového způsobu dorozumívání, které si posuzovaný zvolí.

Existence či neexistence použití mírnějších institutů 
Soud vždy musí zkoumat, zda nestačí použít jiných mírnějších institutů, které méně zasahují do práv posuzovaného.
V průběhu řízení má soud dispozici svěřit třetí osobě provedení jednotlivých právních úkonů nebo správu majetku, jelikož je to nezbytné, aby se předešlo závažné újmě.20

Další podmínky pro omezení svéprávnosti 
Použití institutu omezení svéprávnosti lze jen s ohledem na zájem posuzovaného, po jeho zhlédnutí a samozřejmě i s uznáním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Cílem je zjistit, do jaké míry je člověk schopen se postarat o své záležitosti. Tento institut je možné použít až za situace, kdy by člověku hrozila jinak závažná újma a není možné užití mírnějších a méně omezujících institutů.

4. VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ

Řízení končí vydáním rozsudku. Soud může zjistit, že nejsou dány důvody pro omezení svéprávnosti, tudíž posuzovaný zůstane nadále plně svéprávný. Ale také může rozhodnout, že jsou odůvodněné skutečnosti pro omezení a není možné použít méně omezující opatření, proto v rozsudku vymezí rozsah, v jakém je posuzovaný omezen v právním jednání, popř. dobu, po kterou bude trvat toto omezení.

Soud může omezit svéprávnost osoby jen v takovém rozsahu, v jakém posuzovaný není schopný právně jednat z důvodu duševní poruchy. V rozhodnutí je vymezen rozsah, v jakém tato osoba není schopna právně jednat. Jen samotná obtížnost v dorozumívání nesmí být nikdy důvodem pro omezení svéprávnosti. Svéprávnost může být omezena pro vyřízení určité záležitosti na dobu nezbytně nutnou pro její vyřízení, avšak nejdéle po dobu 3 let.

Rozhodnutí o omezení svéprávnosti má právní účinky nejdéle 3 roky, do té doby musí být zahájeno řízení o prodloužené doby, jinak se osobě navrací svéprávnost. Pokud je před  plynutím 3 let podán návrh na prodloužení, po uplynutí oněch 3 let se svéprávnost nenavrací, ale lhůta, kdy je osoba stále s omezenou svéprávností, se prodlužuje až do vydání nového rozhodnutí, avšak maximálně o 1 rok.26

Účinky rozhodnutí
1. Nemožnost samostatně právně jednat v oblastech, které vymezil soud, avšak neplatnost takového právního jednání opatrovance je jen v případě, pokud je způsobena újma.
2. Možnost právně jednat ve všech ostatních oblastech a právně jednat při běžných záležitostech každodenního života (např. jít si do obchodu koupit pečivo).
3. Možnost podat návrh na navrácení svéprávnosti kromě případu, jež vymezí soud.

Soud musí zrušit rozsudek, pokud se později ukáže, že nebyly splněny podmínky pro omezení svéprávnosti. Také soud změní či zruší dané rozhodnutí, pokud se změní okolnosti.

5. ODVOLÁNÍ

Proti rozsudku okresního soudu je možné podat odvolání ke krajskému soudu. Odvolání musí být podáno včas k okresnímu soudu, který vedl řízení.
V odvolacím řízení lze uvádět nové skutečnosti a důkazy, které nebyly předloženy okresnímu soudu.

Náklady řízení 
Platí obecné pravidlo, že u tohoto typu řízení platí náklady stát, vč. opatrovníka, kterého jmenuje. Ostatní právní zastoupení stát neplatí.

STEJNÝ PRŮBĚH ŘÍZENÍ PLATÍ I PRO ŘÍZENÍ O NAVRÁCENÍ SVÉPRÁVNOSTI ČI ZMĚNU ROZHODNUTÍ.